Mezi těmito dvěma indiánskými jmény je určitá souvislost. V roce 1923 vyslal náš zakladatel A. B. Svojsík bratra F. A. Elstnera do táborového výcvikového kursu pro skautské vůdce v Anglii v Gilwell Parku poblíže Londýna, založeného již před tím Baden Powellem – světovým náčelníkem. A ve stejném roce se konal pod Elstnerovým vedením takový kurs u nás v Jenčínské oboře poblíž Jindřichova Hradce. A pak se takové kursy konaly v letech 1924 a 1925. Bratr Svojsík nazval tyto naše kursy „Lesní školy“ a Elstner jim dal do vínku tři wigwamy.
V roce 1925 absolvovali Elstnerovu lesní školu bratři Josífek, Velen a Milota Fanderlíkovi a již v předcházejícím roce i někteří brněnští vůdci. A tak 2. ledna 1926 vytvořila skupina absolventů družinu, která si vzala za úkol zpracovat podrobně metodiku vedení oddílu a vytvořit náš typ lesních škol. Družinu vedl MUDr. Karel Hora a byli v ní bratři Evžen Škarda, Josef Štefan, Milota Fanderlík, Velen Fanderlík a postupně i řada dalších. Scházeli se pravidelně v Horově pracovně na lékařské fakultě Masarykovy university v Brně. A tam vznikl nejenom náš typ lesních škol, který se pak dále vyvíjel, ale i Velenova kniha „Listy Jurovi“, pro oddílové vedoucí a pak i Milotova kniha „Rádce“ pro chlapce vedoucí družiny. V družině MAWADANI se všechno odzkoušelo prakticky na 3. brněnském oddíle, vedeném Milotou a Velenem. Tato skupina si dala název MAWADANI podle indiánské zkazky uvedené ve Fletsherově knize „Indiánské písně a zkazy“ o nesmrtelném hlase volajícím po svornosti a přátelství mezi indiánskými kmeny.
Přeskočíme do roku 1945 do období po skončení druhé světové války. Tehdy byl již Milota zaměstnán v Hradci Králové a přenesl tradici Moravské lesní školy do Jiráskovy oblasti. Konal lesní školy v letech 1945, 1946, 1947 – pak zákaz Junáka. A opět 1968, 1969 a zase zákaz Junáka. A třetí probuzení Junáka v prosinci 1989. A tu počátkem roku 1990 vytvořil i zde družinu se stejnými cíli jako ta stará MAWADANI. A tato družina si dala název „družina WABANAKŮ“ podle indiánského kmene, který žil v severovýchodní oblasti severní Ameriky, který byl třikráte téměř vyhuben invazí bílých kolonistů, před nimiž ustupoval až na území dnešní Kanady, ale vždy se znovu vzchopil, stejně jako naše skautské hnutí v naší vlasti. A cílem této družiny je dále rozvíjet metodiku skautské výchovy, praktický výcvik mladých bratrů na dobré vůdce oddílu a přenést ten dobrý tradiční duch do dnešních poměrů.
Duch MAWADANI tedy neumírá, ale pokračuje v nových poměrech v družině WABANAKŮ.
Milota Fanderlík – Milot
převzato ze skript „Texty pro frekventany lesní školy“, Hradec Králové 2001